Přehřátí

K přehřátí dochází v letních měsících velmi často, zejména jsou-li zvířata vystavena vyšším teplotám bez velkého proudění vzduchu. Nejčastěji vznikne tento stav při pobytu v malých uzavřených prostorech (auto na přímém slunci se zavřenými okny). Pak nemusí být okolní teplota ani příliš vysoká, aby způsobila život ohrožující problém.

K přehřátí jsou nejnáchylnější tzv. brachycefalická plemena – zejména mops, buldoček, pekinéz, boxer, apod. Rizikovou skupinu tvoří dále miniaturní plemena a naopak také obří plemena psů. Velmi citlivě na teplo reagují králíci, ale i kočky. Dispozicí jsou i funkčně kompromitované dýchací cesty – paralýza hrtanu, chronické záněty dýchacích cest, astma. apod.

K přehřátí dochází náhle, pokud již vnitřní teplotní mechanismy organismu nejsou schopny udržet normální tělesnou teplotu. Většinou se teplota rychle zvyšuje vysoko nad 41°C.

Nedojde-li k okamžitému celkovému zchlazení organismu, poškodí se trvale teplotní centrum v podvěsku mozkovém a dochází rychle k nástupu šokových změn a následné smrti.

Zchlazení přehřátého organismu musíme provést co nejdříve, ale nesmí být příliš razantní, aby nenastaly reflexně šokové změny a poruchy srážení krve (tzv. DIC – disemiovaná intravaskulární koagulopatie).

Každé přehřáté zvíře je akutní a extrémně rizikový pacient, který vyžaduje okamžité ošetření včetně podání infuzí a dalších protišokových léků. Je žádoucí zvíře hospitalizovat.

Při cestování se zvířetem v létě je třeba dělat časté zastávky a nechat psa chvíli se volně pohybovat. Všechny druhy zvířat je nutné vždy dostatečně napájet.

Přehřátí může snadno nastat v silném provozu velkých měst v autech bez klimatizace, kdy trvá cesta v přehřátém prostředí delší dobu. Tento problém je třeba si uvědomit i při transportu zvířat k běžnému vyšetření nebo ošetření na veterinární pracoviště.