Onemocnění srdce u malých plemen psů – degenerativní chlopňové onemocnění ("ENDOKARDIÓZA", MVD, CHVD)

Degenerativní onemocnění srdce jsou především problémem starších zvířat. Většina postižených zvířat je starší 7 let. U malých plemen psů jsou, kromě mnoha jiných, nejvíce postiženi zejména jezevčíci, kavalír king charles španělové, malí knírači, yorkshire terieři a pudlové, kde je prokázána jednoznačná dědičná dispozice k onemocnění chlopní a dědičnost po rodové linii.

CO JE PRINCIPEM ONEMOCNĚNÍ?

Typicky vzniká problém primárně na mitrální (dvojcípé) chlopni mezi levou síní a levou komorou. Na chlopni postupně vznikají vazivové degenerační pochody, které vedou k jejímu zesílení. Cípy chlopně změní svůj tvar, “zkrabatí“ a chlopeň není schopna se dokonale uzavírat. Tím se mění její “funkce ventilu“. Poškozenou chlopní krev neproudí v srdci jedním směrem ze síně do komory, ale při jejím uzavření se částečně vrací nedomykavostí zpět do síně. Mění se i průtokové parametry chlopní, krev teče „vířivě“. Zpětný (regurgitační) tok krve nad chlopní je slyšitelný jako šelest. Touto regurgitací na mitrální chlopni dochází postupně ke změně tlakových poměrů uvnitř levé strany srdce. Pokud je onemocnění v mírném stádiu, srdce se změně vnitřních tlaků a zvýšenému objemu krve ve svých dutinách brání tím, že zesílí svoji stěnu, zintenzívní sílu svých stahů a zrychlí frekvenci. Tím se udržuje prokrvení periferních tkání na potřebné úrovni. Následně dochází k dilataci síně, případně komory. Přejde-li onemocnění do stádia, kdy vlastní kompenzační mechanismy nejsou schopny zabezpečit adekvátní funkci srdce, dochází k jeho selhávání. Srdce je tlakově a objemově přetížené a není schopno už pumpovat krev tak jak by mělo. Krev neteče cévami normální rychlostí, stagnuje v nich a následně vzniká obraz otoku edému plic. Přidá-li se s progresí vady postižení trojcípé chlopně a následně pravé strany srdce, zvýší se i tlak v ledvinách, vzniká edém jater, sleziny a ostatních orgánů břicha.

JAK VYPADÁ PES TRPÍCÍ ONEMOCNĚNÍM SRDCE?

V mírných stádiích postižení srdce nepozorujeme žádné příznaky. Pes může být unavitelnější a hůře tolerovat fyzickou zátěž. Po zvětšení srdce může vznikat kašel, zejména v noci nebo po aktivitě. Postižený pes často kašle i při emocích, například když vítá majitele, nebo po delším štěkání a náhlém rychlém pohybu. Často si může majitel všimnout , že pes v nočních hodinách neklidně spí, mění polohy nebo občas zakašle. Při výrazném postižení pa dochází k dušnosti, jazyk psa má tmavou barvu, dýchání je obtížnější, rychlejší se zjevným úsilím. Pes se při dušnosti nechce pohybovat, nemůže si lehnout. V důsledcích městnání může dojít i k celkové slabosti, kolapsu nebo krátké mdlobě (synkopě). Při oboustranném postižení srdce, které není včas a správně léčeno, pes ztrácí kondici, hubne, atrofuje svalovina žvýkačů, pletence lopatky, pánve, vystupuje hřbet a zvětšuje se břicho. Při dlouhodobé a neléčené srdeční nedostatečnosti postupně dochází k nedokrvení a následně špatné funkci ledvin, která pak celý stav komplikuje.

Jak se můžeme bránit vzniku předčasného selhání srdce psa?
Je dobré nechat svého psa, a to zejména disponovaných plemen, pravidelně vyšetřovat poslechem, například při každoročním očkování. Šelest se objevuje již při mírných stupních postižení a lze podle něj včas problém odhalit. Vznikne - li podezření na vznikající chlopňovou nedostatečnost, je potřeba následně provést podrobné specializované kardiologické vyšetření a laboratorní vyšetření krve. Přesnou diagnózou jsme schopni optimalizovat další léčebné postupy a dát psovi včas cílenou a přesnou medikaci, kterou v daném stádiu onemocnění potřebuje. Včasným nasazením adekvátní léčby se předchází progresi onemocnění a výrazně se oddálí možný nástup srdečního selhání.

Je-li náš pes diagnostikovaný kardiak, je vhodné poradit se s veterinářem o úpravě diety a způsobu jeho krmení. U zvířat s nadváhou je prospěšné snížení hmotnosti. V krmivu by neměl být vysoký příjem soli, která v těle váže přebytečnou vodu. Ne všechna krmiva tomuto požadavku vyhovují. Zejména běžná granulovaná krmiva jsou většinou poměrně slaná. Dnes je na trhu několik komerčních kardiálních diet, které jsou vhodné zejména u pokročilých stavů srdečního selhání nebo u plemen se známými deficity některých specifických živin. Konkrétním pacientům je někdy i k této dietě vhodné zvýšeně dotovat  specifické aminokyseliny a další doplňky.

V horkém létě je vhodné venčit psa brzy ráno a později večer, když už nejsou příliš vysoké teploty. Snažíme se vyhýbat extrémní fyzické zátěži, emočnímu a teplotnímu stresu. Pozor i na cestování autem, byť klimatizovaným! Samozřejmostí by měl zejména pro kardiaka s diuretickou medikací být dostatečný příjem vody.

Existují studie, které prokazují negativní vliv plaků zubního kamene na infekce srdečních chlopní, endokardu (vnitřní srdeční výstelka) a tkáně ledvin. Ačkoliv se tyto infekce zdánlivě nemusejí nijak projevit na celkovém zdravotním stavu psa, vedou k progresi degenerací těchto orgánů a přispívají k zhoršení jejich funkce a urychlení procesu selhávání. Z toho vyplývá nutnost pravidelného odstraňování zubního kamene nebo aspoň konzervativní řešení jeho důsledků.

V prevenci přenášení genetických dispozic chlopňových vad a v ozdravení chovů musí u disponovaných plemen hrát rozhodující roli chovatelská selekce !!! K chovu by se neměli používat potomci rodičů, kteří jsou výrazně postiženi ve stáří. Dále pak zvířata, u kterých se chlopňová vada projevuje již v raném věku. U vybraných disponovaných plemen psů se dnes celosvětově provádí pravidelné kardiologické sledování jedinců určených k chovu s cílem ozdravení jejich populace.