Česky Deutsch
Drobečková navigace

Úvod > Užitečné informace > Diabetes mellitus

Diabetes mellitus

Diabetes mellitus (cukrovka) je nejčastěji diagnostikované onemocnění žláz s vnitřní sekrecí. Zvýšený výskyt je v posledních letech dán životním stylem doma chovaných zvířat a častou nadváhou, respektive obezitou. Významným způsobem ovlivňují vznik onemocnění diabetem II. typu hormonální abnormality - aplikace injekcí “hormonální antikoncepce“ u fen, dlouhodobé ovariální cysty produkující hormony delší dobu než u normálního cyklu. Tím se zvyšuje hladina krevní glukózy a vznikají příznaky cukrovky (někdy třeba jen dočasně po hárání). Onemocnění někdy vyprovokují i dlouhodobě užívané kortikoidní nebo jiné hormony.

Cukrovka je způsobena buď nedostatečnou produkcí inzulinu v buňkách slinivky břišní (diabetes I. typu), nebo ve tkáních vzniká blok využitelnosti glukózy při normální produkci inzulínu (diabetes II. typu). Relativně častější výskyt se popisuje u jezevčíků, pudlů a německých ovčáků. U psů, narozdíl od koček, má onemocnění delší a postupný vývoj. Zvířata mají větší potřebu pít a močit, často při zachovaném apetitu a dostatečném příjmu potravy hubnou. Srst obvykle přerůstá do délky, je nepřiléhavá a jemnější. U dlouhotrvajících stavů vysokých hladin krevního cukru se ukládají produkty změněného metabolismu do očních čoček a způsobují jejich trvalé zakalení (diabetickou kataraktu). Při dlouhodobě neléčeném diabetu dochází k významným změnám celkového metabolismu a poškození funkce vnitřních orgánů, zejména ledvin a jater, které často vedou k jejich selhání.

Nemoc se diagnostikuje vyšetřením krevní glukózy, vyšetření moči není samo o sobě diagnostické. Při zjištění vysoké hladiny v krvi doporučujeme celkové vyšetření krve k posouzení funkce vnitřních orgánů, případně vyšetření hladiny produkujícího se inzulinu. Zahájení léčby injekčním inzulinem je potřeba pravidelně kontrolovat vyšetřováním glukózy v krvi, ideálně doma majitelem. Po stabilizaci celkového stavu doporučujeme u nekastrované feny ihned provést ovariohysterektomii, aby se zabránilo další nežádoucí hormonální stimulaci, která snižuje efektivitu léčby inzulinem, v některých případech diabetu II. typu (neodpovídajícího na inzulin) může být léčba aplikovaným inzulinem zcela bez efektu. Při podávání inzulinu je nezbytně nutné dodržovat přesný krmný režim zvířete a přizpůsobit ho účinku inzulinu. Zejména u cukrovky II. typu je vhodné přidávat ke krmné dávce Bioaktivní chrom, který vylepšuje využití inzulínu a snižuje periferní rezistenci tkání (více informací zde). Lepších terapeutických efektů dosahujeme při podávání diabetické klinické diety kontrolující příjem sacharidů.

Léčené a dobře odpovídající pacienty se daří držet při kvalitním životě mnoho let, naopak při neléčeném diabetu většinou dochází k selhání životních funkcí během několika měsíců.