Cushingův syndrom

Cushingův syndrom je relativně časté onemocnění žláz s vnitřní sekrecí psů. Vyskytuje  se  obvykle u starších psů  s plemennou dispozicí u pudla, jezevčíka, malého knírače, případně německého boxera nebo labradora. Onemocnění je vyvoláno nadbytkem kortikoidních hormonů v těle, které se produkuje vlivem nádorových procesů podvěsku mozkového nebo nadledvin. Latrogenní Cushing pak může vzniknout jako následek dlouhodobého podávání  léčebných dávek kortikoidů  (zejména u alergických a autoimunitních onemocnění).

Nejčastějšími příznaky jsou enormní žravost a vysoký příjem tekutin (nad 100 ml/kg/den). Obvyklé jsou kožní příznaky, zejména prořídnutí až vypadání srsti na hřbetě a bocích, nadměrná pigmentace až zvápenatění zeslabené kůže a zvýšená tvorba komedonů (uhříků). Psi mají zvětšené břicho (vlivem zvětšení jater a zmnožení břišního tuku) a slabosti pánevních končetin, na kterých se psi v pokročilých stádiích nejsou schopni udržet stát. Neléčené onemocnění může doprovázet vznik cukrovky. Feny můžou mít narušený nebo zastavený pohlavní cyklus. U neléčených případů hrozí mnoho možných komplikací (pankreatitida, selhání srdce), které mohou mít až fatálními důsledky.

Cílená léčba se nasazuje po potvrzení diagnózy vyšetřením krve provokačními hormonálními testy. Je nutný průběžný laboratorní monitoring efektu léčby a celkového zdravotního stavu zvířete. Onemocnění je dlouhodobě léčitelné, ale není vyléčitelné.

Více informací najdete zde