Vedilab

Užitečné informace | Sledování a léčba kardiaka

Sledování a léčba kardiaka

7.1.2011


Principem léčení nemocného srdce je oddálení vzniku srdečního selhání a zmírnění příznaků doprovázejících selhání již existující. Většina problémů srdce (kromě některých vrozených vad) je nevyléčitelná, nicméně při správném léčení je dlouhodobě kontrolovatelná. Zmírníme-li příznaky dušnosti, kašle případně častých mdlob, zvyšujeme tím pacientovi kvalitu života a výrazně jeho život prodlužujeme.
Léčení kardiaka vyžaduje pravidelné a pečlivé sledování zdravotního stavu jak ze strany veterináře-kardiologa, tak i majitele zvířete. Léky používané k řešení srdečních problémů jsou většinou zvířeti podávané doživotně. Léky musejí být podávány důsledně a pravidelně, nesmí se bez konzultace vysazovat ani přerušovat. Majitel by měl mít doma vždy dostatečnou zásobu užívaných léků. U některých léků se po jejich nasazení mění dávka, která se po nízkém úvodu zvyšuje až do efektu. U některých léků může trvat nastavení konečné udržovací dávky až několik týdnů. Dlouhodobá aplikace léků a některé jejich vedlejší účinky s sebou navíc nesou určitá úskalí. Proto je potřeba pravidelně sledovat funkčnost vnitřních orgánů (zejména ledvin) a minerální metabolismus (hlavně sodíku a draslíku). Pokud by nebylo vnitřní prostředí zvířete v pořádku, nemusí být funkčnost používaných léků dostatečná, nebo naopak se můžou léky v těle hromadit a pak působit toxicky. Pravidelné kontroly krve a moči jsou proto nezbytností.

Frekvence kardiologických kontrol u veterináře se řídí aktuálním stavem zvířete. Každý pacient s vadou srdce (např. šelestem), který je dosud bez příznaků selhávání, by měl být vyšetřován minimálně každých 6-12 měsíců. Majitel pacienta s hrozícím nebo zjevným srdečním selháním musí být se svým kardiologem v úzkém kontaktu a četnost sledování zvířete se řídí aktuálním stavem.
Pečlivým sledováním pacienta majitelem doma v klidu v jeho přirozených podmínkách získáme velmi důležité informace, na jejichž základě často detailně “dolaďujeme“ léčbu, která je do jisté míry individuální.

Co je třeba doma sledovat?

Především frekvenci a charakter kašle. Nejčastěji vzniká suchý dráždivý kašel po vzrušení nebo zátěži. V důsledku hůře fungujícího srdce je omezena fyzická aktivita zvířete, pozorujeme větší unavitelnost a netoleranci zátěže. Pro těžkého kardiaka je dobrým kritériem k posouzení vývoje stavu, za jak dlouho ujde určitou vzdálenost, případně zda ji vůbec překoná. Určitá pohybová aktivita je ale i pro těžkého kardiaka žádoucí.
Snížením srdečního výdeje se nedokrvují periferní tkáně (z nejdůležitějších -mozek, ledviny), proto dochází často, zejména po námaze, k mdlobám. Nedostatečným prokrvováním ledvin se zhoršuje jejich funkce, což může mít za následek jejich selhávání. Pak pozorujeme u zvířete nejčastěji hubnutí a častější zvracení většinou i mimo příjem potravy. Dobrou a přesnou medikací se tyto stavy můžou zlepšit.
Důležitým příznakem hromadění tekutin na plicích je dušnost. Lehčí stupně selhávání srdce provází dušnost po fyzické zátěži nebo psychickém vzrušení. Často u kardiaků vzniká noční dušnost, kdy se zvíře budí, mění polohu nebo musí vstát, projít se nebo zakašlat. Těžká (život ohrožující) dušnost se projevuje tím, že se zvíře neochotně pohybuje, nechce si lehnout, stojí nebo sedí a dýchá s otevřenou tlamkou, jazyk má červenofialovou barvu.
Z nozder nebo z pusy může vytékat narůžovělá a zpěněná tekutina. Při onemocnění srdce a stejně tak v průběhu léčby může docházet ke snižování chuti k jídlu. Hubnutí těžkého kardiaka ale většinou souvisí s celkově změněným metabolismem a produkcí chemických látek (TNF-kachektin) podporující rozpadový metabolismus. Proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost výživě.
Pacient by měl mít vyváženou stravu s adekvátním příjmem stravitelných bílkovin, méně tuků a snížený přísun soli, která hromadí v těle tekutiny. Tomuto požadavku vyhovuje málo běžných diet. Žere-li pes granule, je vhodné těžkým případům pořídit klinickou dietu pro kardiaka. V pokročilejších stádiích onemocnění je vhodnější vařená strava, která je chutnější a čerstvá. Měla by se skládat z vařeného kuřecího nebo rybího masa, rýže nebo těstovin s malým podílem vařené zeleniny. Jednoduchým a přesným testem fungování organismu, ale i hromadění tekutin v těle, je pravidelné sledování tělesné hmotnosti. Dávky léků jsou počítány na určitou hmotnost, proto je třeba vždy po významné změně váhy dávky léků upravit !!! Vystupuje-li hřbet a zvětšuje se břicho, roste hmotnost, je to většinou příznak hromadění tekutin v dutině břišní. Zvětšování nebo zmenšování objemu břicha, jako reakce na odvodňující léčbu, je nutno pravidelně sledovat a měřit objem břicha páskovým metrem.
Jedním z nejdůležitějších ukazatelů zavodnění organismu a fungování ledvin je sledování příjmu tekutin za 24 hodin. Je proto vhodné na každou kontrolu ke kardiologovi nosit vzorek moči ke sledování její hustoty a množství bílkovin.

O všech parametrech sledování je potřeba vést i doma evidenci, aby se pak mohl posoudit vývoj nemoci a fungování léčby.


Zpět

Fotogalerie


VEDILAB Veterinární klinika
VEDILAB Laboratoř
VEDILAB spol. s r.o.
Pod Vrchem 51
312 00 Plzeň

Tel.: +420 377 262 114
E-mail: info@vedilab.cz
Ordinační hodiny:
Po - Pá:
08:00 - 19:00

Pohotovost (všední dny):
19:00 - 20:00

Pohotovost (sobota):
08:00 - 17:00

Pohotovost (neděle):
10:00 - 19:00

Pohotovostní poplatek:
150,- Kč
VEDILAB spol. s r.o.
Vedilab analytika
Pod Vrchem 51
312 00 Plzeň

Tel.: +420 377 260 838

E-mail:
huml@vedilab.cz

WWW:
http://www.vedilab-analytika.cz/