7.1.2011
IBD (inflammatory bowel disease) – nespecifický zánět střev – je jednou z nejčastějších příčin chronického zvracení, průjmu a ztráty hmotnosti u psů a koček. Onemocnění je podobné ulcerózní kolitidě a Crohnově chorobě u lidí.
Obvykle se vyskytuje u mladších až středních věkových kategorií. Neexistuje významná plemenná dispozice, přesto se některá plemena zdají být náchylnější (v naší praxi pozorujeme vyšší výskyt například u retrívrů, SBT, NO, JRT, WHWT)
Předpokládá se, že onemocnění vzniká jako následek chronické stimulace imunitního systému některými baktériemi nebo potravními alergeny. Následným uvolňováním vzniklých chemických látek dochází k poškozování sliznice zažívadel.
IBD je proto zařazeno mezi autoimunitní nebo imunitně zprostředkované nemoci.
Onemocnění je charakterizováno chronickým zánětlivým procesem, který může postihovat jakoukoliv část trávicího traktu – od žaludku přes tenké střevo až po střevo tlusté. Podle místa výskytu zánětlivé reakce se liší i příznaky onemocnění :
Je-li postižen žaludek a začátek tenkého střeva, je nejčastějším projevem chronické zvracení a ztráta hmotnosti (nejčastější varianta IBD u koček).
Zánětlivá reakce střední a koncové části tenkého střeva, případně celého střeva tlustého, vede spíš ke chronickým průjmům a ztrátě hmotnosti, ke zvracení dochází zřídka.
Problém je většinou celoživotní, proto je třeba provést včas co nejpřesnější diagnózu. Pak je možno zavést cílená a přesná opatření, která povedou k dlouhodobé stabilizaci procesu a zlepšení kvality života zvířete. Může docházet k periodickému návratu původních příznaků nebo k přechodnému zhoršení stabilizovaného stavu.
Komplexní vyšetření krve nás může směrovat k dalším diagnostickým krokům. Je nutné úvodně laboratorně vyloučit problémy jater, ledvin a pankreatu.
Onemocnění lze následně přesně typizovat pouze odebráním biopsie (vzorku) z postiženého úseku zaživadel prostřednictvím endoskopie nebo laparotomicky (chirurgickým otevřením břišní dutiny). Následným histologickým vyšetřením se potvrdí diagnóza, někdy se podaří i odhalit pravděpodobnou příčinu vzniku zánětlivé reakce podle buněk, které organismus abnormálně ukládá do postižených tkání. Důležité je i vyloučení jiných nemocí nebo komplikujících faktorů s podobnými projevy (jako jsou potravní alergie, bakteriální a plísňové záněty střev, problémy vstřebávání živin apod).
vhodnější je použití komerční diety, která obsahuje přídavky vitaminů, minerálů, mastných kyselin a kvalitní vlákniny, která je velice důležitou složkou pro obnovení správné mikroflóry tlustého střeva. Dieta musí být bez konzervačních látek a aditiv ! V mírných formách onemocnění nebo v udržovací fázi léčby lze někdy onemocnění kontrolovat pouze dietou.
Použití léků je závislé na typu a stupni postižení, na snášenlivosti diety, celkovém stavu organismu (fungování jater, ledvin, přítomnost konkurenčních hormonálních onemocnění atd.)
Úvodní léčba se často v průběhu terapie mění. Onemocnění vyžaduje trvale pravidelné sledování.